Strakova akademie - úřad vlády

Období: 1893-1896

Strakova akademie - ze vzdělávacího ústavu až po sídlo vlády

Praha - Strakova akademie je místem, do něhož by každá politická strana v Česku ráda vešla "hlavním vchodem" a co nejdéle v něm zůstala. Novobarokní budova na levém břehu Vltavy pod pražskou Letenskou plání, která původně sloužila jako vzdělávací ústav pro nemajetné šlechtické děti, je totiž sídlem vlády. Slavnostně byla otevřena před 110 lety - 21. března 1897 a k vládním účelům byla využita poprvé za okupace, definitivně pak v roce 1945.
Historie budovy ale sahá až do roku 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka, pán z Nedabylic a Libčan, svou závětí ustanovil zřízení akademie pro "cvičení mládeže chudé, stavu vyššího národu českého". Naplnění poslední vůle mělo začít pět let po smrti posledního mužského potomka rodu.

Hrabě Straka zemřel v září 1720, jeho poslední mužský potomek pak v roce 1771. Administrativní zásahy vídeňské vlády však naplnění závěti ztížily - z odkázaných finančních prostředků byli sice podporováni šlechtičtí stipendisté, ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem 19. století.

Stavba v prostorách bývalé jezuitské zahrady podle návrhu architekta Václava Roštlapila začala v roce 1891, trvala pět let a celkové náklady přesáhly jeden milion tehdejších korun. Jenom budova stojí na rozloze 4000 m2 a zahrada zabírá více než čtyřnásobek. Na výzdobě budovy se podíleli sochaři Josef Mauder a Celda Klouček, studenti zde měli k dispozici mimo jiné i kapli, komfortní lázně, tělocvičnu a nemocnici.

Ačkoli podmínkou pro přijetí byla prokazatelná nemajetnost, akademie se neuzavírala ani bohatším studentům. Ti si však náklady alespoň částečně hradili. Že byl ústav určen pouze chlapcům, bylo tehdy zcela samozřejmé.

Původnímu účelu, jímž byl podle zakládací listiny "ústav pro jízdu, šerm a tělocvik", však budova sloužila ani ne dvacet let. Krátce po vypuknutí první světové války byla dána k dispozici Červenému kříži jako nemocnice se 470 lůžky. Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje.

Se vznikem samostatného Československa v roce 1918 byla nemocnice zrušena a do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy a od roku 1934 statistický úřad. Větší část budovy připadla svazu československého studentstva, který zde umístil akademickou knihovnu a archiv. Po formální stránce patřila budova stále Strakově nadaci, která vybírala symbolický nájem, a to až do zrušení nadace v květnu 1938.

V době okupace od dubna 1939 začala budovu využívat protektorátní vláda a Strakova akademie podstoupila rozsáhlou rekonstrukci. S příchodem říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy roku 1942 byl do Strakovy akademie umístěn říšský soud.

Rekonstruovanou budovu využila již krátce po skončení války politická reprezentace Československa a 15. května 1945 se akademie stala sídlem nejprve československé a po roce 1993 české vlády.

Strakova akademie je zároveň hlavní budovou Úřadu vlády, který plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády a jejích orgánů. Jeho činnost je hrazena ze státního rozpočtu.

..Říká se ..byla tu zahrada s léčivými bylinami, později zde byli jezuité, stávala zde kaple Sv. Ignáce z Loyoly, prý je tu tajně zakopán v zahradě velký jezuitský poklad. V minulosti se tu již pátralo, ale zatím marně....

Adresa: Nábřeží Edvarda Beneše 128/3, Praha 1