Strahovský klášter

Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Na kopci nazývaném Mons Sion v r.1140 kníže Vladislav II. založil klášter, na radu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Byl postaven u zemské stezky, v místě střeženého přístupu k Pražskému hradu. Dostavěn byl v r. 1182 a obsahoval klášterní budovy a kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter se stal významným kulturním střediskem země a dokladem narůstající moci Českého státu. Patřil k nejbohatším církevním institucím v zemi. Během husitských bouří v r. 1420 byl zpustošen. V r. 1627 byly získány v Magdeburku ostatky zakladatele řádu Sv. Norberta. Ty byly přeneseny na Strahov a daly impuls k jeho novému rozmachu. Nepodsklepené románské přízemí se postupnými navážkami proměnilo během věků ve sklepení a tím se zachovaly nejcennější prostory původního kláštera. Dosud dochován ve zdivu zůstal románský konvent s rajským dvorem, umístěný jižně od kostela. Mimo křížovou chodby, byly jeho prostory klenuté. Východní a západní křídlo mělo v přízemí dvojlodní síně, se středními sloupky. Barokní úpravy nastaly ve 2. polovině 17. století. V letech 1671 - 1679 upravil Giovanni Domenico Orsi západní křídlo v prvním patře na klášterní knihovnu, s Teologickým sálem, vyzdobeným Siardem Noseckým. V letech 1680 – 1688, byl klášter rozšířen o budovy bývalé prelatury na východě. Je to dílo architektů Jeana Baptista Matheye a Marca Antonia Canevalle. V letech 1782 – 1784, byla přistavena nová knihovna, podle plánů Ignáce Palliardiho. Je to nejhodnotnější pražská stavba ve stylu Ludvíka XVI.. Její Filosofický sál je známý nástropními malbami (Dějiny lidstva), které zhotovil vídeňský malíř pozdního rokoka, Antonín Franz Maulbertsch. Na vysokém průčelí je výrazně vidět přechod baroku v klasicismus. Tato fáze vývoje se nazývá sloh copový. Průčelí v duchu klasicismu je rozděleno do 3 polí. Jsou oddělena pilastry s hlavicemi toskánského řádu. Štít je zdoben filigránským reliefem s reliefem císaře Josefa II.. Na nárožích štítu jsou copové vázy a uprostřed motiv vědy a písemnictví. Výzdoba vnitřku je dobovou oslavou vědy a umění. V knihovnách jsou uloženy staré tisky, sbírky staropražských vedut a barokní knižní vazby. V r. 1950 byl klášter přeměněn na Památník národního písemnictví. V r.1989 byl klášter vrácen řádu, jenž přistoupil k rekonstrukci objektu. Byla ukončena r.1994. Bývalý opatský chrám Panny Marie, je původně románská basilika. V příčné lodi se dochovaly gotické přípory z přestavby v letech 1258 – 1263 a v jádře dvě gotické kaple, při severním boku trojlodí. V r.1258 vyhořel a v r. 1263 byl znovu vysvěcen. V letech 1601 - 1627 byla uskutečněna renesanční přestavba chrámu. Současně byl postaven na náklady Rudolfa II. r. 1603 – 1613 jednolodní kostelík Sv. Rocha. Chrám Panny Marie má svou podobu z poloviny 18. století. Z let 1743 - 1751 jsou věže na východní straně a úprava západního průčelí, od architekta Anselma Luraga. Plastiky zhotovil Jan Antonín Quitainer a Ignác Platzer. Nástropní malby lodi a bočních kaplí, jsou od Josefa Kramolína, Ignáce Raaba a Sierda Noseckého. Oltářní obrazy zhotovil Michael Leopold Willmann, František Xavér Palko a Siard Nosecký. Hlavní mramorový oltář z r. 1768 je zdoben Ignácem Platzerem.

Adresa: Strahovské nádvoří, Praha 1

Památky UNESCO Strahovský klášter v Praze.