Secese

Končila doba historismu, tj. napodobování historických architektur, i doba eklektismu, tj. jejich vzájemného míšení. Začalo se stavět účelově a dle nových technických možností. Rodila se doba secese se zaměřením na dekoraci.

Nejznámějším a tzv. mistrem secese, se v Čechách stal malíř Alfons Mucha. V Praze 1 na Starém Městě v Panské ulici č.7, v Kaunicově paláci z 18. století, je zbudované muzeum s kresbami, plastikami, fotografiemi a jinými předměry Alfonse Muchy. V létě je zde otevřena v nádvoří kavárnička. Suvenýry s Muchovými motivy můžete zakoupit ve zdejší prodejně.

Secese ovládala vnějšek i vnitřek domů. Vznikla v 90.letech 19. století ve Francii. Tento nový dekorativní sloh se velmi líbil a proto se velmi rychle rozšiřil po celé Evropě. Mizely sloupy a pilastry, konzoly a římsy, plochy průčelí se stavaly celistvé. Používaly se charakteristické rostlinné i figurální motivy, tváře a postavy mladých žen a to jak v plastické, tak i v malířské výzdobě.

Využíval se přírodní kámen, barevné sklo a barevná majolika, režné nebo lomové zdivo, strukturované omítky, velká okna a křivkovitě zakončené štíty. V Praze se začala výrazně objevovat v době konání Jubilejní výstavy Název secese se používá po vídeňském vzoru, kde se mladá generace programově rozešla se starým uměním a dala si název podle latinského slova SECESSIO, COŽ ZNAMENÁ ODŠTĚPENÍ, odstoupení nějaké sociální skupiny od zavedeného programu. Každý, kdo v Evropě usiloval o nekonvenční tvorbu a přicházel s novinkami, byl nazýván secesionistou. Postupně se secese vyjadřovaná tvarem rostlin a květin měnila v secesi geometrickou, se spirálami, pravoúhelníky, elipsami až koncem prvního desetiletí 20. století přešla v modernu.