Renesance architektura

Renesance - znamená obrodu či znovuzrození.

Do Čech pronikla v r. 1492 a vládla zde až do počátku 17. století. Hlavními původci byly vlašští stavitelé, zedníci, kameníci a štukatéři, kteří přicházeli do Prahy, aby se v ní usadili. Vytvořili kolonii, kterou připomínají jména ulic (Vlašská ulice, Vlašský špitál, Vlašská kaple u Klementina).

Renesance používá pravoúhlé tvary, kombinaci sloupů, pilířů, kleneb a pilastrů. Prostory jsou jasné a příjemné. Zdivo se omítá a zdobí sgrafity. K důležitým materiálům patří malta. Klenby jsou valené s lunetami, křížové bez žeber a hřebínkové.

Renesance začíná v letech 1492
vrcholnou řadíme do let 1537 - 1576,
pozdní (manýrismus) trvá do r. 1614.

Kostel Sv. Jiří s klášterem

Jeden z nejstarších českých kostelů a pohřebiště Přemyslovců, u kterého byl založen první český klášter svatého Jiří.

Pinkasova synagoga

Druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze. Byla postavena v první polovině 16. století. V současné době je spravována Židovským muzeem v Praze a slouží jako památník českých Židů, kteří zahynuli během šoa.

Novoměstská radnice

Nejvýznamnější gotická stavba na Novém Městě, jež byla vybudována v době panování Karla IV. Přáním panovníka bylo, aby se Karlovo náměstí (tehdejší Dobytčí trh), stalo nejen významným obchodním střediskem, ale i důstojným protějškem náměstí Staroměstského. Gotická budova radnice se nachází na rohu Vodičkovy ulice a severního průčelí Karlova náměstí v Praze 2.

Kostel Sv. Panny Marie Sněžné

Kostel na Jungmannově náměstí na Novém Městě, v těsném sousedství Václavského náměstí. Založen císařem Karlem IV.

Kostel Sv. Jindřicha

Kostel založen v gotickém slohu ve 2. polovině 14. století při založení Nového Města. Nachází se v Praze na Novém Městě.

Starý Královský palác

Jedná se o historickou střední část jižního křídla Pražského hradu, která sloužila jako sídlo českých knížat a králů od 10. do 16. století. Patří k němu kostel Všech svatých, Vladislavský sál, Stará sněmovna, Zemské desky a Ludvíkovo křídlo s někdejší Českou kanceláří.

Daliborka

Válcová pozdně gotická pevnostní věž severního opevnění Pražského hradu postavená v roce 1496. Pojmenovaná podle prvního vězně drženého v jejím žaláři, Dalibora z Kozojed.

Prašná věž Mihulka

Jedná se o válcovou kamennou věž stojící na severní straně Pražského hradu a je součástí historického opevnění. Od věže na sever spadá strmý sráz Jeleního příkopu.

Letohrádek královny Anny

Nazývaný též Belvedér či Královský letohrádek, dříve též Matematický dům je renesanční stavba na Pražském hradě v Královské zahradě.

Míčovna pražského Hradu

Jedná se o podlouhlou renesanční budovu v Královské zahradě Pražského hradu, která původně sloužila ke hraní míčových her. Severní stěna je architektonicky velmi bohatá a vyzdobená renesančními sgrafity. Míčovnu postavil v letech 1568–1569 stavitel Bonifác Wolmut. Jedná se o chráněnou národní kulturní památku České republiky.

Staré purkrabství

Renesanční budova, která se nachází na Pražském hradě, ve dvoře odděleném zdí s branou od Jiřské ulice. Zadní stranou obrácena do Zlaté uličky.

Palác Mettychů z Čečova

Kdysi také Hrzánský palác nacházející se v Praze na Malé Straně na adresa Velkopřevorské náměstí 490/1.

Tyršův dům - Michnův palác

Palác Michny z Vacínova nebo-li Michnův palác známý též pod novějším názvem Tyršův dům je honosný barokní palác, nacházející se v Praze v jižní části Malé Strany přibližně na rozhraní Újezda a Karmelitské ulice v městské části Praha 1. Nyní je zde sídlo České obce sokolské v ulici Újezd č. 450.

Dům Granovských z Granova

Renesanční palácová budova. Palác stojící v areálu Ungeltu, v jehož rámci je chráněn jako kulturní památka České republiky na adrese Týn 639/1, Staré Město, Praha 1.

Dům U Vejvodů

Jedná se o dům čp. 353 na Starém Městě v Praze na rohu Vejvodovy a Jilské ulice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Dům U Zlaté studny

Někdy zvaný také jako U Červené sesle, dům čp. 175 na Starém Městě v Praze na nároží ulic Seminářské a Karlovy v blízkosti Klementina.

Kostel Sv. Salvátora (Klementinum)

Chrám největšího někdejšího pražského sídla jezuitů, Klementina. Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dřív se též jednalo o hlavní jezuitský chrám v Čechách. Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě. Vchod se nachází bezprostředně před Karlovým mostem.

Kostel Sv. Šimona a Judy

Nachází se v Praze na Starém Městě v ulici U Milosrdných. Jedná se o barokní jednolodní stavbu, která byla postavena v letech 1615–1620 na místě staré gotické kaple. Kostel byl součástí špitálu milosrdných bratří.

Velkopřevorský mlýn

Poslední zachovalý starý renesanční mlýn ze 16. století s velkým dřevěným kolem.

Huťský mlýn

Stojí na místě původního renesančního mlýna, o kterém jsou již zmínky z roku 1293.

Staroměstská vodárna

Nachází se v Praze 1 na Starém Městě pražském na Novotného lávce, dříve Staroměstská lávka na pravém břehu řeky Vltavy v areálu dnešního Muzea Bedřicha Smetany. Věž i budova muzea byly původně součástí staroměstské vodárny postavené v roce 1883.

Novoměstská (Šítkovská) vodárna

Zvaná také jako Hořejší novoměstská. Stavba pochází z konce 15. století a nachází se v Praze pod Zderazem při pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes nedaleko od Jiráskova náměstí v areálu někdejších Šítkovských mlýnů.

Malostranská (Petržílkovská) vodárna

Jedná se o nejmenší pražskou historickou vodárenskou věž, jediná z vodárenských věží při levém břehu řeky Vltavy. Nachází se na Smíchově Praha 5 na Petržilkovském ostrově, poblíž Janáčkova nábřeží a jižního cípu Dětského ostrova.

Dolní Novoměstská vodárna

Zvaná též Novomlýnská nebo Petrská je historická vodárenská věž nalézající se v Praze 1 v Petrské čtvrti asi 100 metrů od pravého břehu řeky Vltavy nedaleko jižního vyústění Štefánikova mostu v místě bývalých pražských Nových mlýnů. Jedná se o velkou vodárenskou stavbu, jenž kdysi zásobovala vodou z Vltavy dolní část Nového města pražského.