Hlavní město Praha

Francouzský historik Ernest Denis o Praze píše „ …každý její kámen nám připomíná hrdinské drama. Nikde nebyl život zmítanější, převraty častější, vášně šílenější, boje zuřivější a lítější…Praha je jedním z míst, jež velí dějinám.“

První písemná zprava o Praze je od vyslance cordobského chalifa al Hakamy II. k německému císaři Ottovi I. Ibrahíma ibm Jákúba z let 965 – 966: „Fraga je kamenné město mezinárodního významu s kamennými stavbami obehnanými kamennou zdí.“ (Z Knihy cest a zemí).

Pražský Hrad je nejen symbolem hlavního města, ale i celé vlasti. Svojí velikostí se zařadil do Guinnesovy knihy rekordů. Již na konci raného feudalismu, velikost Pražského hradu s rozlohou přes 40 000 metrů čtverečních , neměla srovnání s ostatními císařskými falcemi ve střední Evropě, měli pouze s rozlohy max. 6000 – 8000 metrů čverečních.

Panoráma Pražského hradu je vyjímečné svým umístěním. Je osluněné směrem na jih a výškový rozdíl od Vltavy činí 70 metrů! Tato fantastická poloha s převýšením nemá konkurenci!

V.V.Štech říká:…někde je síla prostředí taková, že přemůže každou lhostejnost. Tak na Hradě, v této úžasné enklávě minulosti, nahromaděné do výmluvných forem. Tady vedle dneška přeplněného starostmi a nadějemi, lze obsáhnout zrakem i duchem celých tisíc let slávy a bolesti, křižujících se dob, vlivů, přesvědčení. Lze tu vyčíst do kamenů vepsané drama malého národa, vysazeného na této křižovatce evropských tlaků, všem pokušením a nebezpečím. Pod dlažbou hradních nádvoří i chrámu Svatovítského, noří se ze tmy mythus a realita českého státu.

Praha se řadí k malému počtu metropolí, které byly od svého vzniku trvale politickým centrem státu a těžištěm jeho hospodářského a kulturního života. Její nejstarší dějiny tvořily tři známé dynastie:

Přemyslovci – podle pověstí je zakladatelkou Prahy věštkyně Libuše, dcera vladaře Kroka.. (legenda je známá ze Smetanovy opery „Libuše“). Tato dynastie přetrvala 400 let.

Lucemburkové - s nejvýznamnějším z nich Karlem IV. Za jeho vlády se Praha stala největším a nejvýstavnějším městem v Evropě. Byla hlavním městem Říše Římské, tzn. po Římu druhou metropolí křesťanstva !

Habsburkové. Vládli opět 400 let, až do r. 1918, kdy bylo 28.října vyhlášeno samostatné Československo, v čele s 1. presidentem Tomášem G. Masarykem.

Po staletí vzdávaly Praze hold i velmi významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II., papež Jan Pavel II. aj. Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky, Maxe Broda a Egona Erwina Kirsche.

Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a tvoří jej šest kdysi samostatných měst, spojených v 18. století. ( toto nená srovnání v Evropě) Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města - dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. V centru je soustředěno největší množství památkových objektů, muzeí a galerií.

Hlavní město České republiky je její nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je jedním z devíti měst, kterým Evropská unie udělila titul Evropská metropole kultury roku 2000.

Praha je zvláštní místo. Zde se můžete setkat v jednom dni s památkami a ukázkami všech architektonických slohů. Můžete projít místa od pravěku až do 21 století.