Chrám svatého Víta (Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha) v Praze

Období: 1000-1352

Chrám Sv. Víta, nejvýznamnější česká sakrální stavba, se nachází uprostřed areálu Pražského hradu na třetím nádvoří.

Byl prvním katedrálním chrámem v Čechách, sídelním kostelem hlavy církve, (arcibiskupa pražského) a zároveň dvorním kostelem hlavy Českého státu. Chrám Sv. Víta se stal korunovačním chrámem, byl národním panteonem, kde se ukládala těla našich světců, našich knížat, králů i římských císařů. Jsou zde výtvarná díla a výtvory ze všech oborů umění od nejstarších dob až po naše dny.

Měl zvnějšku připomínat „Boží město“, proto jsou všude věžičky, náznaky domovních štítů, průchody, schody a zábradlí. Právem jej řadíme mezi nejlepší architektonická díla, ovlivnil další vývoj gotické architektury ve střední Evropě. Objevily se tu zcela přetvořené původní prvky uvnitř i vně. Jedním z nich je např. skeletové točité schodiště u jižního ramene příčné lodi, nebo nesmírně tvarově bohatý systém vnějších opěrných oblouků a pilířů. Gotické chrliče mají tvar nestvůr, zlých bytostí nebo ďáblů...
Říká se: ...tak se stavba nejlépe ochrání proti útoku nečistých sil, neboť se leknou vlastního obrazu na fasádě a uletí...
Pro lid je to připomínka, aby všechno zlé nechali venku a vešli do chrámu s čistou myslí.

Původní románská rotunda Sv. Víta, byla založená v 10. století knížetem Václavem, pro uložení ostatků Sv. Víta, ochránce Římské říše a od té doby i patrona Čech (jedná se o rameno Sv. Víta, dar císaře Ptáčníka). Tato rotunda, ve které byl pohřben i Sv. Václav, záhy nestačila pojmout všechny věřící, kteří putovali za svatými ostatky. Byla přeměněna na popud knížete Spytihněva v r. 1060 na biskupskou a arcibiskupskou baziliku. Dostavěla se v r. 1090 za krále Vratislava, který zde byl korunován již v r. 1085 za českého krále. Románský trojlodní chrám z bílé opuky byl se svojí délkou 70 metrů, s příčnou lodí a se 3 – 4 věžemi, na svou dobu nevídaný.

R. 1344, za vlády krále Jana Lucemburského a kralevice Karla, byl položen základní kámen k nové gotické katedrále. Stavbu vedli vynikající stavitelé Matyáš z Arassu (vystavěl 8 kaplí v závěru katedrály) do r. 1352 a od r. 1356 Petr Parléř (vystavěl zbytek chórových kaplí, vytvořil triforium a zaklenul chór. Začal stavbu příčné lodi a chrámové věže. Chór provizorně uzavřel stěnou. Tato provizornost vydržela 500 let). Po jeho smrti pokračovali ve stavbě jeho synové Václav a Jan a Petr zvaný Perlík. Jejich hlavním dílem byla zvonice (velká věž), ale zůstala nedokončena, neboť propukly husitské války a zastavily veškeré stavební práce.

Opět se stavělo v r. 1509. V r.1541 byl chrám zachvácen požárem, při požáru hradu. Dál se stavělo v letech 1552 - 1561, pak v r. 1673, ale do osudu chrámu zasáhly turecké války. Za Karla VI. r.1729, byl učiněn další marný pokus o dostavbu. K pokusům o dostavbu chrámu docházelo v každém století, díky jeho zvláštnímu postavení.

K novogotické dostavbě došlo až v letech 1873 - 1899, dle Josefa Mockera a po jeho smrti, dle Kamila Hilberta, který dovedl chrám ke slavnostnímu vysvěcení v r. 1929.

Hlavní vchod je v západním průčelí. Bronzové dveře jsou vyzdobeny reliefními výjevy ze života Sv. Václava a Sv. Vojtěcha. Nad vchodem je velké kruhové okno, dle návrhu Františka Kysely z let 1925 - 1927. Původní vchod, Zlatá brána, je nyní používán příležitostně a je vedle věže s renesanční zvonicí, krytou barokní helmicí, na které je umístěn tři a půl metru vysoký pozlacený český lev. Nad tímto vchodem, nad arkádami, je nádherná gotická mozaika Posledního soudu ze 14. století, od benátských mistrů z let 1370 - 1371, zhotovená dle kartónu Nicoletta Semitecola. Nad ní je velké okno od Kamila Hilberta. Na římse východní stěny je socha Sv. Václava z r. 1373 od Petra nebo Jindřicha Parléře. Chór vystavěný po r. 1372, je pozoruhodný výškou klenby a složitou sítí gotické kamenné krajky, od Petra Parléře. Před chórem je Královské mauzoleum z bílého mramoru od Alexandra Collina z let 1564 - 1589, na horní ploše s ležícími postavami Ferdinanda I., manželkou Annou a synem Maxmiliánem II.. Pod mauzoleem je královská krypta s hroby českých králů. Leží zde Karel IV. a jeho čtyři manželky, Jiří z Poděbrad, Rudolf II.. Kovové sarkofágy zhotovil architekt Kamil Roškot. V triforiu vznikla v letech 1374 - 1385 galerie, jediná toho druhu v tehdejší Evropě. Jedná se o 21 kusů poprsí z pískovce, v čele s bustou Karla IV, jeho čtyř manželek a dvou bratrů, otce Jana Lucemburského, matky Elišky Přemyslovny, syna Václava a jeho první ženy, tří arcibiskupů, architektů – Matyáše z Arrasu a Petra Parléře a čtyř kanovníků. Na zevní straně triforia jsou poprsí Krista, Panny Marie, světců a zemských patronů.

Vpravo je Svatováclavská kaple. Je zdobena na stěnách gotickými freskami (legendou o sv. Václavu zhotovenou před r. 1509 Mistrem litoměřického oltáře) a v dolním pásu pašijovými scénami od dvorního mistra Osvalda z doby před r. 1372. Kolem jsou vyskládány leštěné české polodrahokamy se zlaceným štukem. Jsou zde ametysty, jaspisy, chalcedony a acháty, celkem 1345 kusů. V kapli je na podstavci zdobeném polodrahokamy umístěn náhrobek Sv. Václava a věžovitý relikviář na pokládání hostií a vína při svatém přijímání.

Nad kaplí Sv. Václava, v klenotnici, za sedmi zámky, jejichž klíče opatrovali a opatrují vždy význační hodnostáři, jsou uloženy vzácné České korunovační klenoty. Nejvzácnější je koruna z ryzího zlata, z doby Karla IV. s 91 drahokamy a 20 perlami, vážící dva a půl kilogramu. Z gotické doby se v Evropě zachovaly pouze čtyři koruny tohoto druhu. Ke koruně náleží říšské jablko, svatováclavský meč, renesanční žezlo a další umělecky zpracované doplňky. Jsou k vidění pouze při vyjímečných příležitostech, zpravidla jednou za pět let, na omezenou dobu.

Zvon pro chrám Sv. Víta odlil mistr Tomáš Jaroš. Byl to vynikající puškař, ale i vynálezce různých strojů a technických zařízení pro vodárenské věže i čerpadla k odvodňování dolů. Mistr Jaroš si zbudoval přímo na hradě huť a výsledkem jeho mistrovské práce byl téměř 17 tun těžký, zvon Zikmund. V průměru měří 2metry a 56 centimetrů a je přes 2 metry vysoký. Byl zavěšen do věže chrámu v r. 1549, kde visí dodnes. Pouze v r. 1670, 1734 a 2002 mu bylo vyměněno puklé srdce. Je nádherně vyzdoben. Předlohou reliéfní výzdoby byly dřevoryty, které zhotovil Albrecht D“urer v cyklu Život Panny Marie a to Zvěstování z roku 1504 a grafický list Nejsvětější trojice z r. 1511. Zvon je ozdoben nápisy, ornamentálními prvky, erby a do jeho obvodu je zasazeno 25 mincí a medailí. Jsou zde například medaile krále Ludvíka, královny Marie, krále Ferdinanda, královny Anny, Vratislava z Pernštýna, Oldřícha Dunajského z Duban, Jakuba Granovského z Granova aj. Jeho velebný a hluboký tón se rozléhá až za hranice Prahy.

Z církevního hlediska je v zemi tolik katedrálních chrámů, kolik je biskupství. Ale z architektonického hlediska je gotická katedrála typem kostela, jenž má ochoz s věncem kaplí, které uzavírají chrámovou loď takovým způsobem, že hlavní oltář je uprostřed a dá se obejít zezadu, podél kaplí. U nás jsou pouze čtyři takovéto katedrály. Je to ještě chrám Sv. Bartoloměje v Kolíně, chrám Panny Marie v Sedlci a chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře.

Adresa: Pražský Hrad, Praha 1

Památky UNESCO Chrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha) v Praze.