Chrám Sv. Mikuláše (Kostel svatého Mikuláše)

Chrám Sv. Mikuláše na Malé Straně s bývalou jezuitskou kolejí rozděluje Malostranské náměstí na horní a dolní část. Na malostranském náměstí bývala románská rotunda Sv. Václava.

Říká se: ...stála na rozcestí spojnice s Pražským hradem a dálkové cesty východ - západ. Podle legendy mnicha Vavřince z Monte Casina, se zde v r. 932 při převozu těla knížete Václava ze Staré Boleslavi do chrámu Sv. Víta, zastavili volové vezoucí rakev, a pohnuli se, až po propuštění, zde v domě uvězněných nevinných lidí...

Jezuitská kolej malostranská (profesní dům) byla postavena v letech 1672 - 1687. Přitom muselo být zbořeno dvacet domů, škola, starý gotický kostel Sv. Mikuláše, románská rotunda kostela Sv. Václava a zrušily se i přilehlé hřbitovy. V r. 1673, byl položen základní kámen ke stavbě a to císařem Leopoldem. Pracoval zde stavitel Domenico Giovanni Orsi. Plány vypracoval Francesco Caratti. Stavba měla okázale nečleněnou fasádu a tím se značně odlišovala od jezuitského Klementina. Po zrušení jezuitského řádu r. 1772, byl profesní dům přebudován na administrativní budovu.

Chrám Sv. Mikuláše se budoval přibližně sto let a jeho zvláštnost spočívá i v tom, že se na něm vystřídaly tři generace barokních architektů. Kryštof Dienzenhofer (loď kostela a průčelí r.1704 - 1711), jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer (kněžiště a kupole r.1737 - 1752) a zeť Kiliána, Anselmo Lurago (věž r. 1755). Podařilo se jim unikátní dílo. Monumentální čtyřicetimetrové zvlněné průčelí vyvolávající pocit pohybu a dynamiky, kryje sálový prostor lodi, s výklenky kaplí a typickými tribunami. Trojboké kněžiště je zaklenuto přes 70 metrů vysokou kupolí (pro srovnání – pod kupoli by se volně postavila i s velkou vůlí Petřínská rozhledna). Současně probíhala i stavba štíhlé zvonice. Nad vchodem je znak rodu Kolovratů, kteří na stavbu chrámu věnovali 80 tisíc zlatých. Sochy, fresky a obrazy uvnitř jsou dílem tehdejších špičkových umělců. Např. je zde dílo Karla Škréty z r. 1646 (Ukřižování), Francesca Solimeny (Sv. Michal), Františka Xavera Palka (Smrt Sv.Františka Xaverského, v kupoli Oslava Nejsvětější trojice). Nástropní freska od Jana Lukáše Krackera (Oslavení Sv. Mikuláše), patří k největším v Evropě a působí na nás, jakoby se chrám otevíral rovnou do nebe. Loď je vyzdobena sochami od Františka Ignáce Platzera (plastiky Východních učitelů církve pod kupolí z r. 1769, socha Sv. Mikuláše na hlavním oltáři a sochy kardinálních ctností a blahoslavenství v kupoli). Působil zde i mramorář Jan Hennevogl, sochaři Jan Bedřich Kohl, Richard a Petr Prachnerovi (Kazatelna z r. 1765). Na hlavním oltáři je dřevěná gotická soška Panny Marie Foyenské. Přinesli si ji r. 1629 jezuité z poutního místa v Belgii. V r. 1746 - 1787 byly zhotoveny skvostné varhany na kterých hrál i W. A. Mozart. Nad nimi je freska Sv. Cecilie, patronky hudby.

Bez této charakteristické, nádherné dominanty chrámu, by byla Malá Strana plochou městskou civilní zástavbou.

V současné době je přístupná i zvonice chrámu sv. Mikuláše s vyhlídkou na Malou Stranu.

Otevírací doba chrámu:
denně 9.00 - 16.00

Otevírací doba zvonice:
denně 10.00 - 18.00 (duben - říjen)
So + Ne 10.00 - 17.00 (listopad - březen)

Adresa: Malostranské náměstí, Praha 1

Památky UNESCO Chrám Sv. Mikuláše v Praze.